Pakliže se Evropa zachová správně, může pro ni být pomoc Ukrajině velkou příležitostí

Budete-li skládat zrníčka písku, dostanete časem hromadu. Kdy se ale ze samotných zrníček stane právě hromada? Stejnou otázku si kladu v souvislosti s ruskou agresí a Putinem.

Václav Havel jednou řekl: „Myslím si, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí. I když je to největší země světa, má přesto pocit, že je taková trochu malá a že ji ohrožují i nepatrní sousedé, které kolem sebe má.“

Ještě před týdnem Kreml tvrdil, že stahuje své jednoty, které "cvičily" podél ukrajinských hranic. Pár dní na to byl celý svět svědkem blitzkriegu, který dnes aktivně sleduje, do jisté míry se snaží pomoct, ale prakticky do něho nezasahuje. Politické špičky začínají přepočítávat dopady restrikcí a mají obavy z potenciálních ekonomických dopadů, zatímco Putin útočí již několik dní pod rouškou „denacifikace“ a „demilitarizace“ na Ukrajinu, která je svobodnou a suverénní zemí, čímž narušil globální rovnováhu a prakticky dostal svět do situace před druhou světovou válkou. 

Ekonomické dopady musíme samozřejmě brát v potaz. Otázkou ale je, v jaké fázi zastavíme ruskou invazi. Včera Rusko oznámilo, že pokud Švédsko a Finsko budou chtít vstoupit do NATO, bude to pro ně mít fatální politické a vojenské důsledky. Ptám se tedy, bude pád Kyjeva spouštěčem tvrdšího postoje? Nebo napadení Švédska a Finska? Anebo počkáme, až zaklepou Rusové na Varšavu či Bratislavu? A dokážeme vůbec žít v klidu, bez výčitek a strachu poté, co necháme Ukrajinu padnout?

Faktem je, že ruští oligarchové mají v evropských firmách a zejména v nafouknutém evropském realitním trhu obrovské množství peněz, jejichž ztráta může zasáhnout spoustu vlastníků. Evropská ekonomika je ve velké míře závislá na ruském plynu a jeho utažení bude nejspíš bolet každého občana Evropy.

Na druhou stranu, není právě teď ta chvíle, kdy Evropa může ukázat nezávislost, sílu a lidskou tvář? Kdy můžeme zastavit ruského šílence a zároveň se na evropské půdě začít konečně bavit o racionální udržitelnosti a samostatnosti? Není právě teď ta chvíle, kdy se Evropa může ukázat jako něco víc, než jen světový skanzen, který sleduje ideály lobbistických skupin a nevidí dál než za problémy prvního světa a z celé situace vzejít jako silný a jednotný kontinent, jež není jen souborem nesourodých národů s vlastními zájmy?

K radikálním rozhodnutím zbývají západu desítky hodin, možná dny. To přesně nikdo neví. Nikdo neví, ani jak bude situace mezi Ruskem, Ukrajinou a zbytkem světa eskalovat dál. Jak ale řekl Benjamin Franklin: „Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“

Doufejme tedy, že světové špičky ví, co dělají a nesledují pouze obchodní zájmy, ze kterých bude prosperovat vybraná elita. Nechtěla bych, aby mé děti vyrůstali jednou v České republice, která je součástí Ruské federace.

Europe's Dependence on Russian Natural Gas: Perspectives and Recommendations for a Long-term Strategy | George C. Marshall European Center For Security Studies (marshallcenter.org)

Putin turns his attention to Finland and Sweden as Kremlin official warns of 'military consequences' | Daily Mail Online

Russian Property Investment in Europe – The Facts (algarvedailynews.com)