Virtuální realita jakožto neobjevený fenomén, který společnost podceňuje

Byli jste někdy na vrcholku Mount Everestu? Potápěli jste se u australských útesů? Anebo jste se rovnou podívali do vesmíru? Pokud ne, nic si z toho nedělejte. Byla jsem na tom stejně. Mou zkušenost změnila virtuální realita.

Pro někoho se virtuální realita může zdát jako hračka nové doby, pro druhého jako hloupost a někdo jiný může říct, že v ní zažil neopakovatelný zážitek. Faktem ale je, že ať už k virtuální realitě máte jakýkoliv postoj, jedná se o fenomén, který bezpochyby jednoho dne změní svět.

Potenciál virtuální reality zatím nevnímáme

Kdyby vám někdo ještě před 20 lety řekl, že telefon nemá mít žádné tlačítko, ale jeden velký displej, nejspíš byste se mu vysmáli. Faktem ale je, že od roku 2002 uběhlo jen 5 let a byl představen první iPhone, který změnil mobilní trh navždy. Podobná situace ale byla také třeba s internetem. Kdo by v roce 1971, kdy byl poslán první email řekl, že dnes bude internet naší hlavní komunikační platformou. Že právě zde budeme sdílet své zážitky, poslouchat hudbu, sledovat filmy, nahrávat obsah atd.

A stejně, jako tomu bylo s mobilem, internetem a jakoukoliv další technologií, je to také s virtuální realitou. Technologie virtuální reality je dnes ještě stále v plenkách. Alespoň podle mé zkušenosti bych ji přirovnala k počítačům v 90. letech – nabízí nám spoustu nového obsahu, spoustu zábavy a téměř nekonečno možností. Na druhou stranu ale skrývá obrovský potenciál a zároveň i grafické a funkční rozhraní se stále nerovná zkušenosti, kterou dnes nabízí počítače. Je ale pouze otázkou času, kdy se VR technologie na tuto úroveň dostane, jelikož se rozvíjí extrémně rychle a technologičtí giganti (například Facebook), do této oblasti šlapou opravdu ve velkém.

Lepší svět ve VR

Pakliže se zamyslím nad neustále rostoucí popularitou počítačových her, kdy se již uvažuje o tom, že by se e-sport dostal na olympiádu a vezmu-li v potaz fakt, že lidé konzumují stále více digitálního kontentu, dovedu si velmi živě představit, že by se virtuální realita stala v následující dekádě doslova masovou záležitostí. Proč by člověk, kterého bude štvát soukromě-pracovní život prostě nemohl dojít domů a nemohl prožít druhou část dne v lepším – virtuálním světě? Proč bychom se nemohli podívat na velmi vzdálená místa, jako bychom tam byli fyzicky? Proč by člověk, který například nemůže chodit, nemohl znovu zažít pocit pohyb ve virtuálním světě? A koneckonců, proč bychom v tomto světě nemohli trávit většinu volného času, pracovat a snad i napůl žít, jako ve filmu Ready Player One? Vždyť přeci v Metaversu již dnes firmy zakládají své značky a prodávají se tam pozemky za reálné peníze. Virtuální svět není žádná pohádka, pomalu, ale jistě se stává skutečností. A může být úžasnou skutečností – doslova utopií, kterou nebude nikdy možné postavit v reálném světě, jenž si pomalu, ale jistě ničíme.

Na rozdíl od prvních počítačů, stojí VR pakatel

Tomuto trendu koneckonců nahrává také skutečnost, že virtuální realita – ačkoliv je v plenkách – je dnes daleko dostupnější, než ony počítače v 90. letech. Pakliže o ni někdo má zájem, může si ji zapůjčit od tisíci korun v půjčovně virtuální reality, například na www.vrzazitek.cz anebo si ji zakoupit. Koneckonců mám pocit, že právě virtuální realita nejde trendem drahého hardwaru, ale naopak monetizuje především obsah, což ve finále vede k tomu, že téměř každý virtuální obsah je placený, přičemž stahování zdarma v tomto případě není možné. Na druhou stranu, právě díky tomuto přístupu si dovolím říct, že by kolem virtuální reality mohla vznikat nová ekonomika, která dlouhodobě ještě více přispěje k masivnímu rozšíření této úžasné technologie.

Na viděnou v Metaversu!